Světová premiéra
Filmy / koncept / choreografie: Jiří Kylián
Moving Still / instalace
Moving Still, příslib komplexního zážitku.
Aktuálně
2024
Still Moving
2024
Premiéra už dnes!
2024
Tvorba finálního tvaru choreografie
2024
Zkoušíme Port de Bras
2024
Představení projektu tanečníkům a nahrávání s Jiřím Lábusem
2024
Nils Petter Molvær – vrchol současného jazzu
2024
Zkouška instalace a její svícení
Jiří Kylián o Moving Still
Jsem choreograf.
Pohyb mne odjakživa fascinuje.
Požádal jsem osm tanečníků, se kterými jsem pracoval mnoho let, jestli by se neuvolili nechat se nazí třídimenzionálně naskenovat, vytisknout v životní velikosti a nechat se vystavit v rámci mé instalace s názvem Moving Still. Všichni souhlasili. Lorraine Blouin, Cora Bos Kroese, Valentina Scaglia, Shirley Esseboom, David Krügel, Ken Ossola, Stefan Żeromski a Michael Schumacher.
Odjakživa mne fascinuje nejen pohyb, ale i otázka, zda se nacházíme uvnitř nějakého prostoru, nebo venku. Proto i mé sochy jsou jak uvnitř, tak vně a občas prolétají skrz… přičemž ano, jejich těla jsou rozříznuta na dvě části.
Práci na tomto projektu jsem zahájil v říjnu 2021, když nás zachvátila pandemie a když jsme se nesměli hnout z místa. Proto jsem tuto instalaci nazval Moving Still. Jsou to objekty letící mezi bytím a nebytím, těla nesoucí jizvy života.
Jsem choreograf. Pohyb mne odjakživa fascinuje. Při vytváření instalace jsem si potvrdil, že nikdy nic není statické, vše je v neustálém pohybu. To však nebyl jediný zdroj mé inspirace. Byla jím i nehybnost. Šlo hlavně o strnulé pozůstatky – „sochy“ lidí, kteří zemřeli v Pompejích po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 n. l. Zahynuli před 1945 lety, ale dodnes jsme hluboce pohnuti jejich nehybností…
Proč poprvé v Praze?
Kvůli úzkému spojení tohoto projektu s Jiřím Kyliánem a jeho vztahem k Česku a Praze.
Ve filmu Between Entrance and Exit použil Jiří starý nábytek z bytu, v němž se narodil a kde vyrůstal. Bylo to ve Vítězné ulici, která navazuje na malostranskou stranu mostu Legií. Film byl natočen v Hýskově u Berouna. Jiří se začal učit baletu v Baletní přípravce Národního divadla v roce 1956. Bylo mu devět let.
Mnohé z jeho baletů byly v Národním divadle uvedeny buď přímo Baletem ND, nebo Nizozemským tanečním divadlem (Nederlands Dans Theater), jehož uměleckým ředitelem byl dvacet čtyři let.
Film Schwarzfahrer byl natočen ve staré pražské tramvaji Františka Křižíka. Jedním z protagonistů snímku Scalamare je Peter Jolesch, jehož matka je Češka a otec Němec. Většina členů filmového štábu byli Češi: Jan Malíř, Olga Špátová, Šárka Sklenářová, Petr Tůma a další. Jako kulisa pro film Car-men byly zvoleny povrchové doly na severu Čech. Volba tohoto místa byla inspirována knihou fotografií Josefa Koudelky Černý trojúhelník.
Sochy tanečníků, kteří byli třídimenzionálně skenováni a kteří jsou součástí instalace Moving Still, byly ve 3D vytištěny v Liberci Petrem Klokočníkem a jeho firmou Cotrex. Poslední a neméně důležitá skutečnost je, že tento projekt byl realizován s podporou Baletu ND: uměleckého ředitele Filipa Barankiewicze, tanečníků souboru a dalších spolupracovníků, kteří stáli od počátku u jeho zrodu (Kateřina Hanáčková, Martin Rypan a Karolína Kopecká).